JAKÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY OD 1. LEDNA 2022 NEPŘEHLÉDNOUT – ČÁST III. Trestní předpisy

JAKÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY OD 1. LEDNA 2022 NEPŘEHLÉDNOUT – ČÁST III. Trestní předpisy

V prvním článku [ZDE] informačního servisu k legislativním novinkám v roce 2022 jsme se zaměřili na občanský soudní řád a exekuční řád. Ve druhém, prakticky zaměřeném příspěvku [ZDE] byly zmapovány nová práva a povinnosti bytových společenství.

Tento článek se bude věnovat trestním předpisům. Byť trestní předpisy neovlivňují tak širokou skupinu osob jako jiné předpisy, trestní právo zaujímá významné postavení mezi základními právními předpisy každé vyspělé demokracie.

V posledním ze série článků bude představen zákon o elektronizaci zdravotnictví.

Novela trestního řádu

Novela trestního řádu se dotkne v největší míře činnosti Probační a mediační služby, tedy orgánu dohledu nad obviněnými, obžalovanými a odsouzenými, a kontroly výkonu alternativních trestů. Zvyšuje totiž význam úlohy Probační a mediační služby a současně se také snaží zefektivnit spolupráci mezi Probační a mediační službou a orgány činnými v trestním řízení. Jedním z prostředků, které mají tohoto docílit, je ustanovení § 7 odst. 2 trestního řádu, dle kterého orgány činné v trestním řízení ve vhodných případech spolupracují s Probační a mediační službou a současně jí poskytují informace pro plnění úkolů v její působnosti. Probační a mediační služba bude nově také disponovat možností rozhodnout o některých podmínkách výkonu alternativních trestů, jako například o datu nástupu výkonu nebo přesunutí odsouzeného do jiného místa výkonu trestu obecně prospěšných prací. Probační a mediační služba bude navíc moci zrušit dohled nad odsouzeným v případě, kdy již nebude třeba. Tyto změny dosud musel schvalovat soud, na základě novely trestního řádu však bude docházet k soudnímu přezkumu pouze tehdy, když odsouzený nebude s rozhodnutím Probační a mediační služby souhlasit.

Významného zásahu doznala ustanovení trestního řádu o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání. Novela jednak precizuje vztah mezi délkou zkušební doby podmíněného odložení a doby, po kterou se podezřelý zavázal zdržet určité činnosti, když zejména stanovuje, že zkušební doba může být delší, než je závazek podezřelého k plnění určených povinností. Současně má státní zástupce možnost stanovit nad podezřelým dohled, což v návaznosti na výše zmíněné opět rozšiřuje kompetence Probační a mediační služby. V souvislosti s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání je do trestního řádu vloženo nové ustanovení § 179i, jehož obsahem jsou práva a povinnosti podezřelého jakož i Probační a mediační služby a státního zástupce.

Jednoznačně nejvýznamnější ustanovení, kterého se novela trestního řádu dotýká, je ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, do kterého je přidán další dovolacího důvod. Ten bude dopadat na situace kdy „rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“. Tento dovolací důvod bude s největší pravděpodobností hojně využíván, neboť dosud bylo v případě rozporu pokrytého doplněným dovolacím důvodem nutné napadat procesní postup soudů nižších stupňů, přičemž rozpor mezi skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazu ne vždy musel znamenat pochybení v rámci procesního postupu.

 

Novela trestního zákoníku

Trestní zákoník nedoznal tak významných úprav jako trestní řád, nicméně i zde stojí za zmínku několik z nich, a to jak v obecné, tak ve zvláštní části.

V obecné části trestního zákoníku došlo zejména ke zpřesnění podmínek výkonu alternativních trestů, což opět částečně souvisí se snahou zvýšit úlohu Probační a mediační služby.

Ve zvláštní části byla rozšířena skupina kvalifikovaných objektů u trestného činu vydírání upraveného v ustanovení § 175 odst. 2 trestního zákoníku. Nově bude postihovat kvalifikovaná skutková podstata i toho, kdo se dopustí vydírání vůči těhotné ženě.

Nového trestného činu se pak dočká díl trestního zákoníku, v němž jsou upraveny trestné činy proti lidskosti. V souvislosti s globálními problémy v oblasti ochrany práv a svobod bude od roku 2022 trestné, slovy zákona „Šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.“ Tento nový trestný čin je zařazen pod ustanovení § 403a trestního zákoníku. Základní skutková podstata trestného činu postihuje jednání spočívající ve výrobě, dovozu, nabídnutí, opatření či vytvoření díla, které vyobrazuje nebo jinak zachycuje jakékoliv symboly, hesla, výroky a další projevy, představitele či projevy představitelů hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Trestně odpovědný však nebude ten, kdo dílo vyrobí, doveze, vyveze či veřejně zpřístupní či vytvoří za účelem vzdělávání, výzkumu, umění nebo podávání zpráv o událostech současných či minulých nebo k jiným obdobným účelům.

 

Related Posts