Jaké změny přináší tzv. „velká novela“ zákona o obchodních korporacích?

Dne 1. 1. 2021 nabyde účinnosti tzv. „velká novela“ zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále také jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“) a některých souvisejících předpisů. Hlavní ambicí této novely je především odstranění některých výkladových problémů a sjednocení vnitrostátní úpravy s právem Evropské unie.

Dle přechodných ustanovení předmětné novely jsou obchodní korporace povinny do 1 roku od nabytí účinnosti novely přizpůsobit zakladatelská právní jednání novelizovanému znění ZOK a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku. Účinností novely rovněž pozbývají závaznosti ta ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními novelizovaného ZOK. Níže přinášíme přehled některých změn, které novela ZOK přináší.

Větší transparentnost organizačních struktur

Stejně jako tomu bylo doposud, i nyní bude moci být členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba – nově však tato právnická osoba bude muset určit konkrétní fyzickou osobu (která rovněž splňuje zákonné předpoklady pro výkon dané funkce), která ji bude zastupovat. Zákonodárce tak chce předejít netransparentnímu řetězení, kdy právnickou osobu ve funkci voleného orgánu zastupuje jiná právnická osoba, kterou zastupuje další právnická osoba a tak dále. Zmocnit takového zástupce – fyzickou osobu a zapsat jej do obchodního rejstříku musí zastupovaná právnická osoba bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od jejího zvolení do voleného orgánu. Neučiní-li tak, funkce zvolené právnické osoby ex lege (tedy automaticky ze zákona) zanikne.

Odstranění nejasností týkajících se smlouvy o výkonu funkce

Novela zákona o obchodních korporacích také nově odstraňuje pochybnosti ohledně toho, co způsobí absence schválení této smlouvy nejvyšším orgánem společnosti. Doposud o této otázce ZOK mlčel. Novela ZOK stanoví, že: „Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později.“ V případě rozporu smlouvy o výkonu funkce se společenskou smlouvou má dle novely přednost společenská smlouva, ledaže by smlouvu o výkonu funkce schválila většina potřebná pro přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy – pak by měla přednost smlouva o výkonu funkce.

Některé změny týkající se akciových společností

Dle dosavadní právní úpravy měla akciová společnost s monistickou strukturou dva orgány, a to správní radu a statutárního ředitele, což v důsledku mimo jiné mohlo vést k obtížím při posouzení toho, jaké pravomoci připadají kterému z těchto dvou orgánů (nehledě na to, že taková struktura není v zásadě příliš monistického charakteru). Dle novely ZOK bude nově jediným povinně zřizovaným orgánem akciové společnosti s monistickou strukturou správní rada. Správní rada tak bude statutárním orgánem s kompetencemi řídícími i kontrolními.

Změny však novela přinese také akciovým společnostem s dualistickou strukturou. Má-li totiž taková společnost v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady, více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti.

Jednodušší vypuštění zakladatelských údajů ze stanov či společenské smlouvy

Novela se snaží také snížit administrativní zátěž v případě, že si obchodní korporace přejí ze stanov či společenské smlouvy vypustit zakladatelské údaje, které jsou sice potřebné při založení obchodní korporace, avšak nadále v těchto dokumentech nejsou nezbytné. Jejich vymazání bylo doposud nicméně vnímáno jako změna stanov či společenské smlouvy, a tak byl nutný zákonem předvídaný postup pro takovou změnu (souhlas valné hromady či společníků). Ust. § 146 novelizovaného ZOK však již výslovně stanoví, že takové rozhodnutí se nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy a rovněž, že společenská smlouva může svěřit toto rozhodnutí do působnosti jednatele.

Rozhodování per rollam

Zjednodušení novela přináší i v oblasti tzv. rozhodování per rollam (rozhodnutí mimo valnou hromadu, tedy korespondenčně či – což bude pravděpodobně obvyklejší – pomocí technických prostředků). Platí, že vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se společníkům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. S novelou odpadne dosavadní povinnost vyhotovit každé samostatné vyjádření společníků či akcionářů ve formě notářského zápisu. Ve vyjádření společníka se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být i nadále úředně ověřen.

Povinnost uchovávat zápisy z valné hromady

Nově bude obchodní korporace povinna uchovávat zápisy z jednání valné hromady (včetně příloh) po celou dobu své existence. Rozhoduje-li valná hromada mimo zasedání v písemné formě, uchovává obchodní korporace i všechny dokumenty související s takovým rozhodováním. Tyto dokumenty (podle věty první i druhé) se v případě likvidace obchodní korporace uchovávají ještě dalších 10 let.

Změny v pravidlech týkajících se rozdělení zisku

Pravidla jsou nová také pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů obchodní korporace. Novela výslovně stanoví, že podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích lze rozdělit nejpozději do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena.

Nově bude také pro všechny kapitálové společnosti povinný tzv. bilanční test. Ten byl přesunut ze speciální části ZOK, upravující akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným do části ZOK, jež upravuje všechny obchodní korporace, ale i družstva, a od účinnosti novely jej tak nalezneme pod ust. § 34 odst. 2 ZOK, které stanoví: „Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.“ Zároveň je také výslovně zakázáno k rozdělení použít některé fondy, např. rezervní fond vytvořený dle ust. § 316 ZOK.[1]

Další pravidlo pro rozdělení zisku nalezneme v ust. § 40 ZOK, který je znám jako „test vlastních zdrojů“ – ten nově bude povinný nejen pro akciové společnosti, ale také pro společnosti s ručením omezeným a pro družstva. Podle něj pak platí, že kapitálová společnost nebo družstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.

 

[1]Vybrané otázky rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů kapitálové společnosti s ohledem na novelu ZOK. Epravo.cz [online]. 16. 3. 2020 [cit. 2020-09-14]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/vybrane-otazky-rozdeleni-zisku-a-jinych-vlastnich-zdroju-kapitalove-spolecnosti-s-ohledem-na-novelu-zok-110755.html

Related Posts