ESLP o povinném očkování dětí: Česko neporušilo právo na respektování soukromého a rodinného života

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zamítl stížnost českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. O probíhajícím řízení před ESLP jsme vás již informovali dříve ZDE.

Velký senát ESLP vyhlásil 8. 4. 2021 rozsudek, ve kterém uvedl, že ačkoli nedobrovolné očkování je zásahem do tělesné integrity a jako na takové se na něj vztahuje čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (dále také jen „Úmluva“), systém povinného očkování dětí naplňuje legitimní zájem, kterým je ochrana veřejného zdraví, když zajišťuje kolektivní imunitu populace vůči infekčním nemocem. Dle názoru ESLP tak nedošlo k porušení čl. 8 Úmluvy, jež zakotvuje právo na respektování soukromého a rodinného života, který citujeme níže (celý text Úmluvy ZDE).

Právo na respektování soukromého a rodinného života

1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.
2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

Rozhodnutí předškolních zařízení nepřijmout neočkované děti pak nebylo dle názoru velkého senátu opatřením represivním, nýbrž preventivním, a rovněž pokuta uložená jednomu ze stěžovatelů za to, že nepřivedl své děti na povinné očkování, nebyla dle ESLP nepřiměřená.

Nesouhlasné stanovisko k rozsudku přiložil pouze jeden ze 17 soudců, a to polský soudce Krzysztof Wojtyczek. Dle jeho názoru je především chyba v tom, že v rozsudku se vyjadřuje silný hodnotový úsudek bez dostatečného věcného základu a nezbývá než se spolehnout na zásadu formální pravdy. Má za to, že většina Velkého senátu se domnívá, že otázka prospěšnosti vakcín je natolik zřejmá, že není třeba podrobnějších úvah podložených lékařskými znalostmi, s čímž soudce Wojtyczek nesouhlasí. I on však uvádí, že podle jeho názoru existují silné objektivní argumenty ve prospěch zjištění neporušení práv Úmluvy a tyto možné argumenty by zvítězily – přinejmenším u většiny dotčených nemocí – nad možnými protiargumenty.

Celý rozsudek si můžete přečíst v anglickém jazyce ZDE. Oficiální tisková zpráva je pak ke stažení ZDE.