Osvojení registrovanými partnery v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR

Ústavní soud odmítl 4. ledna 2021 dva návrhy plzeňských soudkyň, které měly směřovat k přiblížení registrovaného partnerství na úroveň manželství. Stalo se tak však pouze z toho důvodu, že stejný návrh byl již podán v minulosti ze strany Obvodního soudu pro Prahu 5, přičemž tímto starším návrhem se bude Ústavní soud nadále zabývat. Plzeňské soudkyně přitom budou v tomto řízení vedlejšími účastnicemi. Co přesně tento návrh sleduje a jaký pokrok již registrované partnerství v přiblížení se manželství v České republice zaznamenalo doposud?

 

Dle § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) platí následující: „Ustanovení částí první (pozn.: obecná část), třetí (pozn.: absolutní majetková práva) a čtvrté (pozn.: relativní majetková práva) o manželství a o právech a povinnostech manželů platí obdobně pro registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů.“ Na registrované partnerství se tak nevztahuje část občanského zákoníku upravující např. dědictví, švagrovství či osvojení. Mezi příbuznými jednoho registrovaného partnera a druhým registrovaným partnerem tak nevznikají žádné příbuzenské vztahy, registrovaný partner má slabší postavení při dědění ze zákona a rovněž není registrovaným partnerům dovoleno osvojení dítěte – a to nikoli pouze osvojení oběma partnery, za současného znění zákona totiž není možné ani tzv. přiosvojení, tedy osvojení biologického dítěte jednoho z partnerů druhým partnerem a to při zachování rodičovských práv.

 

Již v minulosti se Ústavní soud zabýval osvojováním dítěte registrovanými partnery, když svým nálezem sp. zn. Pl.ÚS 7/15 ze dne 14. 6. 2016 zrušil ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, které znemožňovalo individuálnímu jedinci osvojit dítě v případě, že měl uzavřeno registrované partnerství. Slovy Ústavního soudu: „V daném případě spočívá podstata problému v tom, že občanský zákoník na straně jedné umožňuje, aby dítě výjimečně osvojila i jiná osoba (nežli manžel), přičemž však zákon o registrovaném partnerství současně výslovně vylučuje, aby touto osobou byl někdo, kdo žije v registrovaném partnerství. Dochází tak k situaci, kdy zákonodárce připustil osvojení dítěte i jedincem, který nežije v manželském svazku, a nestanovil ani žádné omezení v tom, zda se jedná o osobu heterosexuální či homosexuální orientace. Na straně druhé však zakazuje, aby tento jedinec žil v registrovaném partnerství. Výsledkem je proto stav, kdy např. osoba, která společně žije s jedincem stejného pohlaví, bez dalšího může požádat o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli a této žádosti bude po splnění všech podmínek vyhověno, nicméně pokud v jiném – avšak fakticky zcela obdobném – případě tyto osoby uzavřou registrované partnerství, je jim tato možnost zákonem zakázána. Může tak dojít i k takovým značně nelogickým případům, kdy stejná osoba podá žádost, o níž bude zahájeno správní řízení, a teprve po jejím podání “zlegalizuje” svůj delší dobu trvající faktický vztah tím, že uzavře registrované partnerství, v důsledku čehož však přestane splňovat základní podmínku pro zařazení do příslušné evidence žadatelů o osvojení dítěte.“

Takový stav vyhodnotil Ústavní soud jako porušující lidskou důstojnost, jelikož toto ustanovení „vylučuje určitou skupinu osob z určitého práva jen proto, že se rozhodly uzavřít registrované partnerství, činí z nich de facto jakési osoby “druhého řádu” a dává jim bezdůvodně určité stigma, které evokuje představu o jejich méněcennosti.“

 

I nadále však není možné, aby dítě jednoho z partnerů přiosvojil druhý partner v registrovaném partnerství – právě to by však chtěli navrhující soudci jak z Plzně, tak z Obvodního soudu pro Prahu 5 změnit. Dle plzeňských soudkyň tento stav představuje diskriminaci na základě sexuální orientace. Mnozí také poukazují na skutečnost, že fakticky se o dítě mnohdy starají oba registrovaní partneři a skutečnost, že neexistuje právní vztah mezi druhým registrovaným partnerem a dítětem pak především znamená, že zde neexistuje také vyživovací povinnost či dědická práva.[1]

Návrh, který bude nyní Ústavní soud projednávat, tedy směřuje k tomu, aby se na registrované partnerství vztahovala rovněž druhá část občanského zákoníku, tedy část upravující rodinná práva, včetně práva na osvojení.

 

Ústavní soud se nedávno rovněž zabýval návrhem Krajského soudu v Praze na zrušení části § 63 odst. 1 v zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v důsledku čehož by bylo možné uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním párem. Tento návrh však Ústavní soud zamítl.[2] Jednalo se o případ dvou registrovaných partnerů, kdy jeden z nich je Čech, oba žijí ve Spojených státech a ve státě New Jersey si osvojili dvě děti s americkým občanstvím. Jelikož měli obavy z právních rizik a faktických komplikací při cestách do Česka s dětmi, požádali Okresní soud v Nymburku o uznání rozhodnutí. Ten však návrhu nevyhověl s odkazem na ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, podle nějž nelze uznat rozhodnutí odporující českému právu. Případ se dostal ke Krajskému soudu v Praze, který se následně obrátil na Ústavní soud. Ten však návrh zamítl a k této věci uvedl, že „Smí-li zákonodárce stanovit pravidla pro osvojování, zásadně také může bránit tomu, aby tato pravidla byla „obcházena“ prostřednictvím zahraniční právní úpravy, tedy osvojováním českých občanů či českými občany v jiném státě.“[3]

 

 

 

[1] JE TO FÉR? Láska je láska, ale registrované partnerství není manželství. Amnesty.cz [online]. Amnesty International [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: https://www.amnesty.cz/lgbti/je-registrovane-manzelstvi-fer

[2] ÚS se postavil proti uznávání cizozemských osvojení u homosexuálů. Pravniprostor.cz [online]. Právní prostor, 12. 1. 2021 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/aktuality/us-se-postavil-proti-uznavani-cizozemskych-osvojeni-u-homosexualu

[3] Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/20 dne 11. ledna 2021 – rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou [online]. Ústavní soud ČR, 11. 1. 2021 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-pl-us-6-20-dne-11-ledna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou

Related Posts