Novela trestních předpisů – Za krádež k soudu až od způsobené škody 10.000 Kč. Častější peněžitý trest a dohoda o vině a trestu i pro zvlášť závažné zločiny

Ve středu 22. července 2020 prošla senátem vládní novela trestního zákoníku a trestního řádu, která zvyšuje hranici způsobené škody, od kdy jsou krádež a další majetkové delikty trestným činem. Oproti dosavadním 5.000 korun bude nově tato hranice zdvojnásobena na 10.000 korun. Novela také umožňuje soudům častěji ukládat peněžitý trest a slibuje větší záruky jeho efektivity. Nově bude možné sjednat dohodu o vině a trestu i v případě nejzávažnějších zločinů, přičemž pachatelé těchto zločinů také dostanou možnost podmíněného propuštění z věznice po výkonu třetiny trestu.

Novela nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Začít platit by mohla již na podzim.

 

Navýšení finančních prahů u majetkoprávních trestných činů

Veřejností nejvíce diskutovaná změna trestního zákoníku spočívá v tom, že jako trestný čin se nově budou posuzovat majetkové delikty, kterými pachatel způsobí škodu nebo získá prospěch v minimální výši 10.000 korun namísto dosavadních 5.000 korun. Pokud pachatel způsobí nižší škodu nebo získá nižší prospěch, nebude se již jednat o trestný čin a jeho jednáním se bude namísto soudu zabývat obecní nebo městská přestupková komise.

Kromě navýšení dolní hranice trestnosti dojde i ke změně výše mezníků určujících závažnost majetkových deliktů. Tyto mezníky jsou důležité např. pro stanovení výše trestů, délku promlčení trestní odpovědnosti nebo zahlazení odsouzení. Nově se výše všech těchto mezníků zdvojnásobí. To znamená, že zatímco například doposud činila hranice nejzávažnějších majetkoprávních trestných činů částku 5 milionů korun, nyní bude tato hranice posunuta na dvojnásobnou částku, tedy na 10 milionů korun.

Nyní platné mezníky závažnosti majetkoprávních deliktů byly stanoveny před 18 lety. Novelou přijatá změna by tak měla odrážet vývoj příjmů obyvatel a cen zboží, ke kterému od té doby došlo.

 

Častější ukládání peněžitého trestu

Další výrazná úprava souvisí se snahou zvýšit počet ukládaných peněženích sankcí, a částečně tak nahradit ne vždy efektivní podmíněné tresty odnětí svobody.

Nově již soudy nebudou muset spolu s peněžitým trestem individuálně ukládat takzvaný náhradní trest odnětí svobody pro případ, že odsouzený neuhradí uložený peněžitý trest. Případná část nevykonaného peněžitého trestu se totiž poměrně přemění na trest odnětí svobody přímo podle pravidel stanovených zákonem.

K úhradě peněžitého trestu pak má odsouzené motivovat prodloužená lhůta jeho splatnosti a (s výjimkou odsouzení za zvlášť závažný trestný čin) automatické zahlazení odsouzení v okamžiku, kdy pachatel uhradí celou částku trestu. Jedná se o znatelné zjednodušení oproti dosavadnímu stavu, kdy odsouzený musí o zahlazení peněžitého trestu žádat soud, a to nejdříve po úhradě celé částky trestu a následně po roce řádného života.

 

Rozšíření možnosti sjednat dohodu o vině a trestu

Významnou změnou, která by podle tvůrců novely měla vést k ušetření nákladů a ke zrychlení trestního řízení, je možnost uzavřít dohodu o vině a trestu s pachateli všech trestných činů, tedy na rozdíl od dosavadní úpravy i s pachateli zločinů s horní hranicí trestní sazby nad deset let. Podle předkladatelů novely byla právě nemožnost sjednat dohodu o vině a trestu s pachateli závažnějších trestných činů důvodem, proč její využívání není dosud příliš rozšířené.

V rámci dohody o vině a trestu bude nově možné za určitých předpokladů sjednat také trest pod zákonem určenou dolní hranici trestní sazby.

 

Změny související se zvlášť závažnými zločiny

Kromě možnosti sjednat dohodu o vině a trestu přináší novela pachatelům zvlášť závažných zločinů za určitých podmínek také možnost podmíněného propuštění z věznice po odpykání třetiny trestu. Tato možnost se týká pouze odsouzených, kteří se zvlášť závažného zločinu dopustili poprvé a nezpůsobili svým činem například smrt, těžké ublížení na zdraví, nejednalo se o sexuální či teroristické trestné činy a podobně. Je to však přesto výrazná změna oproti současnému stavu, kdy pachatelé trestných činů s horní hranicí trestu nad 10 let mohou předčasně opustit výkon trestu nejdříve po výkonu poloviny uloženého trestu.

Částečně v kontrastu s popsanými „úlevami a výhodami“ pro odsouzené za zvlášť závažné zločiny stojí nově prodloužená doba pro promlčení trestní odpovědnosti za spáchaní nejzávažnějších zločinů, a to ze současných dvaceti na nových třicet let.