V nedávné době došlo v oblasti pracovního práva k významným legislativním změnám. Kromě tzv. flexi novely zákoníku práce nabyl dne 1. ledna 2026 účinnosti rovněž zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů. Cílem tohoto zákona je sjednocení dosud roztříštěné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči orgánům veřejné správy. V praxi byli zaměstnavatelé doposud povinni plnit ohlašovací povinnosti vůči jednotlivým institucím samostatně, přičemž každá z nich využívala vlastní formuláře a stanovovala odlišné lhůty pro jejich podání. Od 1. dubna 2026 dochází k podstatnému zjednodušení tohoto systému, neboť dosavadní roztříštěná agenda je nahrazena jediným jednotným formulářem.
Jednotné měsíční hlášení může zaměstnavatel podat pouze elektronicky ve formátu datové věty, a to buď prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení, mzdového softwaru nebo datovou schránkou. Hlášení je koncipováno jako strukturovaný dokument, který se skládá ze tří částí. První z nich představuje tzv. souhrnná část, která slouží k identifikaci samotného zaměstnavatele. Druhou částí je tzv. pojistná část, ve které je nezbytné uvést údaje týkající se odvodů na sociální zabezpečení za celý zaměstnavatelský celek. Poslední částí je tzv. individualizovaná část v níž zaměstnavatel vyplní do detailu údaje o každém svém zaměstnanci.
Zaměstnavatel je povinen podávat jednotné měsíční hlášení vždy nejpozději do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po skončení měsíce, za který se údaje vykazují. Vzhledem k tomu, že zákon nabyl účinnosti již 1. ledna 2026, vztahuje se na první čtvrtletí jeho fungování přechodné pravidlo. Hlášení za první tři měsíce roku 2026, tedy za leden, únor a březen, nebude nutné podávat postupně v běžných lhůtách, nýbrž je zaměstnavatelé budou moci splnit souhrnně, přičemž posledním dnem pro jejich podání je 30. června 2026.
Po odeslání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelem probíhá jeho základní kontrola ze strany České správy sociálního zabezpečení. Pokud jsou v podaném hlášení zjištěny nedostatky nebo nesrovnalosti, systém zaměstnavatele vyzve k jejich odstranění, a to buď formou doplnění údajů, nebo podáním nového hlášení. Po úspěšném zpracování jsou následně údaje předány do centrálního datového úložiště spravovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí. Z tohoto centrálního systému si jednotlivé správní orgány následně čerpají data v rozsahu, který odpovídá jejich působnosti a potřebám výkonu jejich agendy.
Jako zavedení každého nového systému i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele přináší v praxi řadu problémů. Ty se v počáteční fázi projevují zejména ve zvýšených nárocích na administrativní, technické i finanční zajištění na straně zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé jsou nuceni přizpůsobit své interní procesy novým požadavkům, což zpravidla zahrnuje úpravy mzdových a personálních systémů, nastavení nových kontrolních mechanismů i proškolení odpovědných zaměstnanců. Tyto kroky s sebou nesou nejen vyšší časovou náročnost, ale často i nezanedbatelné finanční náklady. Vedle časové náročnosti se v praxi objevují také technické komplikace spojené s fungováním systému. Zaměstnavatelé mohou narážet na problémy při zadávání či úpravách údajů, přičemž v některých případech dochází k jejich neočekávaným změnám nebo k omezené odezvě systému. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že technická podpora bývá v tomto období výrazně přetížena zvýšeným množstvím dotazů a požadavků.
Pozitivní je, že navzdory těmto počátečním obtížím se systém postupně stabilizuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že již nyní je prostřednictvím nového systému přihlášeno přibližně 90 % zaměstnanců a bylo zpracováno přes 5,4 milionu formulářů. Tato čísla naznačují, že většina zaměstnavatelů se s novou povinností dokázala vypořádat a že systém je schopen zvládnout vysoký objem dat. To může být příslibem, že po překonání úvodních potíží se jednotné měsíční hlášení stane stabilní součástí administrativní agendy zaměstnavatelů.
Datum uveřejnění: 6. 5. 2026
