S počátkem nového kalendářního roku vstupuje v účinnost celá řada právních předpisů. Rok 2026 přináší úpravy, které reagují na dynamický technologický vývoj, požadavky vyplývající z unijního práva i na potřebu modernizace již zavedených postupů. Tyto změny se mimo jiné dotýkají rodinného, pracovního i trestného práva.
V připravované sérii článků se zaměříme na nejdůležitější změny, které rok 2026 přináší. Postupně si je rozebereme, vysvětlíme jejich praktické dopady a nabídneme přehled toho, co byste měli znát hned na začátku roku.
Rozkaz k vyklizení
Rok 2026 přináší do právní úpravy nájmu bytů a domů významnou novinku, která posílí postavení pronajímatelů. Do právního řádu se nově zavádí institut rozkazu k vyklizení, jehož smyslem je rychlá ochrana vlastnického práva v případech, kdy bývalý nájemce užívá byt nebo dům i poté, co nájemní vztah již zanikl.
V praxi se dosud pronajímatelé často potýkali s tím, že vyklizení nemovitosti bylo možné dosáhnout až po zdlouhavém soudním řízení. Nový rozkaz k vyklizení má tento proces výrazně urychlit. Pronajímatel může podat soudu návrh na jeho vydání, přičemž součástí návrhu musí být předchozí písemná výzva k vyklizení, kterou doručil bývalému nájemci. Po podání návrhu může soud přistoupit k vydání příkazu k vyklizení i bez toho, aby předem vyslechl bývalého nájemce. Ve vydaném příkaze soud uloží bývalému nájemci povinnost vyklidit do 15 dnů nemovitost a zaplatit náklady daného řízení. Právní úprava však pamatuje i na ochranu práv nájemce, který může proti příkazu podat odpor, kterým příkaz zruší a věc se dále projedná v klasickém soudním řízení.
Trestní řád
Právní předpis, který doznal řady změn, je i trestní řád. Tyto změny se dotkly nejen základních zásad trestního řízení, ale také dokazování a procesního postavení jednotlivých subjektů řízení, zejména obviněného, poškozeného a zúčastněné osoby. Významným impulzem pro úpravy trestního řádu byly rovněž požadavky vyplývající z práva Evropské unie. Na jejich základě byla do trestního řádu výslovně zakotvena zásada tzv. restorativní justice. Tato zásada se zaměřuje na odstranění nebo zmírnění újmy způsobené trestným činem a na skutečné přijetí odpovědnosti pachatelem. Trestní řízení již tedy nesměřuje pouze k potrestání pachatele, ale také k působení na něj tak, aby aktivně usiloval o odčinění škodlivých následků svého jednání. K naplnění těchto cílů by mělo přispět zejména širší využívání mediace mezi obviněným a poškozeným realizované prostřednictvím Probační a mediační služby.[1]
Novela trestního řádu nově ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost zachovávat důvěrnost veškerých informací sdělovaných mezi obviněným a jeho obhájcem. Tato ochrana se vztahuje na komunikaci ve všech formách, tedy jak na osobní rozhovory, tak na elektronickou či listinnou korespondenci.
Další důležitou změnou, kterou přináší novela trestního řádu, je zavedení maximální doby trvání opatření nahrazujících vazbu. Celková doba trvání takového opatření nesmí přesáhnout jedenapůlnásobek doby, po kterou by mohl být obviněný držen ve vazbě.
Novela přináší změnu také v právní úpravě vyhlašování rozsudku, a to s ohledem na řešení používaná v zahraničních právních řádech. Nově platí, že pokud je popis skutku rozsáhlý, může předseda senátu při vyhlášení rozsudku uvést pouze podstatné skutkové okolnosti a označit trestný čin, jehož se výrok o vině týká a ve zbytku odkázat na písemné vyhotovení.
Povinný příspěvek na spoření na stáří u rizikových profesí
Dnem 1. ledna 2026 nabyl účinnosti zákon o povinném příspěvku na stáří, který zavádí systém finančního zabezpečení osob vykonávajících rizikové práce. Tento zákon ukládá zaměstnavatelům povinnost odvádět za zaměstnance pravidelný příspěvek ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Rizikovou prací se rozumí práce, jenž je zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. Účelem této právní úpravy je poskytnout zaměstnancům pracujícím v náročných podmínkách dodatečné zabezpečení pro období stáří a současně reflektovat dlouhodobé dopady výkonu takové práce na jejich zdraví.
Datum uveřejnění: 19. 1. 2026
[1] K tomuto blíže důvodová zpráva k zákonu č. 270/2025, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
